Lov kaprů po anglicku 7
Náplní této části seriálu o lovu kaprů na plavanou bude hledání úspěšného místa pro lov kaprů. Povíme si, jak taková místa vypadají a podle jakých indicií je vybíráme a také jak na nich vhodně vnadit. Dnes je na ryby jakéhokoliv druhu veden velmi silný tlak ze strany rybářů. To platí samozřejmě i pro kapry trofejní velikosti. Nám sice nejde přímo o trofejní kapry, ale určitě bude naším cílem si slušně zachytat a přitom také lapit (v rámci možností) nadprůměrné ryby.
VYBÍRÁME MÍSTO PRO LOV
Naší výhodou, která nám hraje do karet je fakt, že na rozdíl od našich kolegů kaprařů jsme mobilní. Nemusíme se spoléhat jen na čistá a rovná místa, kde si kapraři rádi stavějí své bivaky. V tomto momentě plavaná může konkurovat takovým technikám jako je přívlač či muškaření. Ano je pravda, že nás bude zajímat jiná ryba, ale postupy zůstávají stejné.
Jak si tedy vybrat konkrétní místo. Dnes konečně využijeme i informace napsané v druhém dílu o biologii kapra, kde jsem odstavec věnoval i jeho výskytu.
Vybíráme si taková místa, která jsou pro klasickou kaprařinu, položenou či feeder nepřístupná. My na rozdíl od jmenovaných technik nemusíme zakládat trvalé stanoviště, což je naše výhoda a my můžeme navštívit více zajímavých míst.
Když najdeme zajímavé místo, nejlépe takové kde vidíme, že kapři zde zanechávají stopy své přítomnosti (zvířená voda a kal, postupující bublinky, výskoky na hladině). Na takovém místě si pomocí prutu a závaží prozkoumáme dno. Preferujeme spíše místa, kde nejsou vázky nebo rozrostlá vodní vegetace (přeci jen se svými pruty nemůžeme vyvinout takový nápor abychom kapra otočili od blízké vázky.
Pomocí pevného splávku a olůvka zjistíme hloubku a případně můžeme prozkoumat samotné dno (zda-li to není silně zanesené místo s vysokou vrstvou bahna). Snažíme se najít nerovnosti na dně. Až takové místo nalezneme, tak pro lepší zapamatování si na příslušné délce vymotaného vlasce navážeme bavlnku, která nám bezpečně ukáže vzdálenost našeho lovného místa. Také si pamatujeme směr, kterým loviště leží (např. padlý strom přímo naproti). Když dodržíme tyto dvě jednoduchá pravidla, tak budeme vždy lovit na našem zakrmeném místě. S přesností na několik centimetrů.
Nalézt ideální loviště asi nelze, ale nezoufejte, neboť i míst, která na první pohled nevypadají zajímavě, mohou nakonec příjemně překvapit. Na většině míst se kapři vyskytují (jde např. o kapří stezky), ale pro nás jako plavačkáře nejsou taková místa vhodná (protože jde o velmi časově náročné rybaření), protože pokud lovíme na plavanou, chceme si především dobře zachytat a ne jen sedět a znuděně koukat do vody.
Platí, že pokud na našem místě nejsou takové výsledky jaké jsme předpokládali (převaha bílé ryby nebo malí kapříci), tak si toto místo zakrmíme 2-3 hrstmi pelet nebo partiklu a jdeme se poohlédnout po jiném místě. Na toto místo se můžeme po nějakém čase vrátit a zkusit štěstí znovu.
VNADÍME – AŤ TY KOULE LÉTAJÍ…
V prvé řadě si musíme připravit správnou suchou směs na konkrétní typ vody. Ještě než vyrazíme k vodě, musíme vědět zhruba na jaké hloubce budeme ryby lovit (mělká tj. do 1m, středně hluboká 1-2m, nebo hluboká nad 2m). Je to důležité vědět z toho důvodu, že potřebujeme, aby krmná koule ve vodě správně pracovala. Univerzální směs si můžeme dovolit na středně hlubokou a hlubokou vodu. Pro mělčiny musíme zvolit krmení na jiném principu. Je nutné aby se krmná koule rozbila již při úderu o hladinu. Toho docílíme tím, že použijeme do směsi lehké složky jako je kupříkladu mletý popcorn, strouhánka z piškotů nebo jiného sladkého pečiva. A jako doplněk takové směsi můžeme použít partikl, drcený boilies nebo i pelety.
Pokud budeme správně vnadit, tak máme reálnou šanci na úspěch.
Jak tedy na to. Pokud jsme si nalezli místo, kde předpokládáme výskyt kaprů (opticky nebo po průzkumu dna), tak je nutné takové loviště správně zakrmit. Pokud budeme lovit poblíž břehu, tak můžeme krmit spodním hodem krmnými koulemi z ruky(hod přes hlavu nedoporučuji, protože se rapidně snižuje přesnost a koule díky dodané rotaci mají tendenci pukat). Při lovu poblíž břehu můžeme krmit poměrně přesně (1x1m), což znamená, že se šance na úspěch zvyšuje.
Při lovu na delší vzdálenosti můžeme využít pomůcky jako je prak či krmná lopatka. Směs musí být tužší,aby se při letu neroztrhl,a a proto na tuto vzdálenost není dobré lovit na rozsáhlých mělčinách. Při lovu na větší vzdálenost od břehu je ještě ucházející rozptyl návnady na ploše 5x5m (ovšem ne ideální). Z toho důvodu je nejlepší, když nalezneme loviště poblíž břehu, kde se i zvýší správná signalizace záběrů. Na velkou vzdálenost se každým metrem navíc snižuje viditelnost a tak i naše reakce jsou opožděné.
Směs pro velmi mělkou vodu (do 1m)
Kukuřičný šrot
Piškotová strouhánka
Arašídová moučka
Mletý popcorn
Rohlíková strouhánka
Pšeničná mouka
Partikl – drcené boilies
Posilovač
Jemná hlína na obarvení
Tato směs musí být hodně lehká, aby se rozbila již o hladinu. Ale přitom musí být dostatečné kompaktní, aby jí bylo možné dobře odhazovat.
Směs pro středně hlubokou vodu (1-2m)
Kukuřičný šrot
Rozmočený chleba
Rozmočené granule pro psy
Rohlíková strouhánka
Partikl – drcený boilies
Pšeničná mouka
Posilovač
Hlína na obarvení
V této směsi již jsou zastoupeny složky, které nám zaručí, že se směs dostane bezpečně na dno a tam se během několika okamžiků rozpadne.
Směs pro hlubokou vodu (2-4m)
Kukuřičný šrot
Rozmočený chleba
Rozmočené granule pro psy
Chlebová strouhánka
Pšeničná mouka
Mletý jíl
Štěrk
Posilovač
U této směsi je velmi důležité, aby se nám nerozpadla již během pádu nebo dokonce cestou ke dnu, proto musí být velmi kompaktní a použité složky již samy o sobě (pokud jsou dobře připravené) plní funkci závaží, ale i tak není od věci do směsi přidat štěrk, abychom měli jistotu, že směs se rychle dostane na dno a tam se až rozpadne.
MNOŽSTVÍ KRMENÍ: KOLIK A KDY?
Předem bych chtěl upozornit, že našim úkolem není nakrmit co největší množství kaprů za co nejmenší časovou jednotku. Proto i při plavané platí, že krmíme střídmě. Závodníci při závodech zkrmí i 19l návnad (dle pravidel) , ale my si naše loviště můžeme vybrat. Oni nemohou. Proto i my na našem lovišti spotřebujeme méně krmné směsi.
Jak tedy vypadá krmení v ideálním případě. Ještě předtím než si vybalíme věci, tak si naše vybrané místo zakrmíme množstvím (3-4 koule) o velikosti pomeranče (případně i 2-3 hrsti pelet, pokud je již krmná směs neobsahuje). V klidu si vybalíme věci, a začínáme na prokrmeném místě lovit. Po každém druhém či třetím zdolaném kaprovi přihazujeme 1-2 koule o velikosti mandarinky. Pokud záběry ustanou, tak zkusíme dokrmit 2-3 koulemi o velikosti mandarinky. Pokud se do 5-15 minut záběry nedostaví, tak je dobré vyrazit hledat nové místo, které zakrmujeme dále dle schématu. Pokud naše krmná směs obsahuje partikl či pelety, tak není vyloučeno, že se na takové místo vrátíme a zkusíme štěstí znovu.
Příprava krmení je jak jsem již dříve napsal alchymie, kde zkoušíme nové a nové komponenty a sledujeme jak na ně ryby reagují. Pro tyto případy je dobré si pořídit bloček a zaznamenávat a zaznamenávat. A je možné že naleznete složku, která je na kapry účinnější než jiná.
Ovšem použití krmení již není alchymie, ale musí ve vás probudit lovecký pud a bezpečně označit místo, kde předpokládáme kapry a také v duchu si zdůvodnit, proč toto místo je lepší než tamto. Je nutné abyste si byli jisti sami sebou. Nejhorší je, pokud pochybujete nad svým rozhodnutím a po každém neúspěchu hledáte nové místo či novou složku do návnad.
K tomuto tématu bych rád ještě doplnil, že návnadové koule nemusí být vždy takové, jak jsem na těchto stránkách popsal. V časopise Rybolov jsem publikoval článek o upravených krmných směsích, které jsou nakonec hluboce zamražené. Samo o sobě jde o alternativní záležitost, která se ale vyplácí a vrací se v podobě ulovených ryb. Proto koho by zajímalo „jak na to“, tak ať se do příslušného vydání podívá.