Lov kaprů po anglicku 5
V tomto článku se nechci rozepisovat o komerčně vyráběných směsích, protože jak takovou směs použít, si můžete přečíst sami na obalu a není třeba k tomu provádět jakýkoliv komentář. Proto se zde chci rozepsat o jednotlivých složkách a postupech, jak si takovou směs vytvořit doma s vysokou účinností a minimálními náklady. Faktem je, že aby komerční směs nepozbývala své účinnosti, je nutné ji použít čistou – nenaředěnou. Proto čím více ji „řízneme“, tím se její účinnost snižuje. A při cenách v řádech stokorun za kvalitní krmení je přinejmenším neekonomické je využívat k rekreačnímu lovu.
NÁVNADY A JEJICH PŘÍPRAVA
Do krmné směsi, kterou si sami budeme míchat doma, můžeme použít cokoliv jedlého. Nikde není psáno, že to či ono nebude kapry vyvádět k šílenství. Výroba dobré krmné směsi je pro plavačkáře stejná alchymie jako je výroba boilies pro kapraře.
Seznam skupin možných komponent pro vlastní směs (jen stručný výčet):
- Šroty, obecně (kukuřičný, pšeničný, ječný, ovesný atd.)
- Mouky a moučky (kukuřičná, pšeničná, arašídová, rybí atd.)
- Strouhanka (chlebová, rohlíková, z vánočky, piškotová, kokosová atd.)
- Nahrubo mleté (ořechy, obilná zrna, ovesné vločky, psí suchary, popkorn atd.)
- Upravený celý partikl (ptačí zoby, konopí, řepka, obilná zrna, kukuřice, rýže, brambor atd.)
- Živá složka (bílí červi, masní červi, kukly, žížaly atd.)
- Ostatní (drcené boilies, starý chléb, pšeničné klíčky, hlína, jíl, štěrk, menší kameny atd.)
- Aroma (přírodní, umělé – chemické), koření.
Krmná směs má za úkol přilákat kapry z širokého okolí na naše lovné místo. Ano, sice je předchozí věta myšlena nadneseně, ale nicméně je platná. Proto volíme i komponenty do směsi dle oblíbenosti u kaprů. Naší výhodou je, že můžeme čerpat informace od kaprařů, kteří přeci jen experimentují častěji. My máme svým způsobem snazší rozhodování pro volbu konkrétních komponent.
Směs stavíme tak, aby ve vodě pracovala, jak chceme my. Pokud budeme lovit na mělčině okolo jednoho metru, budeme chtít, aby se krmná směs ve formě krmných koulí rozpadla již při prvním úderu o hladinu. Zatímco pokud budeme lovit v hlubokých vodách 2-3 metry, tak budeme chtít, aby se krmná koule rozložila až na dně. To vše si můžeme „naprogramovat“ pomocí jednotlivých komponent.
POPIS SKUPIN KOMPONENTŮ
Šroty – Šrot je nahrubo umleté zrno. Ve směsi tvoří objemovou komponentu (díky své nízké ceně). Převážně je málo pojivý (neplatí pro pšeničný šrot, který je dobře pojivý díky vysokému obsahu lepku – glutenu). Do našich směsí budeme používat ze šrotů zejména kukuřičný šrot, který je u kaprů oblíbený. Aroma zesílíte, pokud šrot spaříte horkou vodou.
Mouka – nebývá až tak často používána do krmných směsí (v komerčních směsích naopak ano). Pokud potřebujeme vytvořit směs pro hlubší a hluboké vody, je dobré použít pšeničnou mouku. Dobrou komponentou do směsi je rybí moučka, která je velmi aromatická a také dobře láká kapry (a karasy).
Strouhanka je vděčnou přísadou do krmné směsi. Zvyšuje atraktivitu směsi, kromě chuti také tím, že po dopadu uvolňuje malé kousíčky, které vytváří krmný mrak, který kapra optický upozorní na přítomnost potravy. Výborná je pro tyto účely jemná strouhanka ze sladkého pečiva.
Nahrubo mleté … . Z této skupiny jsou výborné nahrubo mleté arašídy, které kapři milují. Díky vysokému obsahu oleje jsou tou správnou komponentou na letní období, kdy arašídový olej působí jako skvělý atraktor. Pomleté ovesné vločky jsou dobře pojivé a do směsi je můžeme přidat i místo partiklu. Mleté psí suchary nahrazují použití rybí moučky a působí ve směsi jako atraktor.
Partikl ve směsi využíváme pro udržení kaprů na lovišti. Samotná krmná směs kapry na zakrmeném místě neudrží. Pro naše účely je výborné konopí (vařené, mleté, pražené), které funguje jako skvělý traktor (kromě charakteristické vůně obsahuje konopný olej), bohužel ne jen na kapry. Řepka je v partiklech hned za konopím, co se týče její účinnosti. Z obilných zrn je velice dobrá pšenice. Můžeme ji upravovat jak vařením (také ji můžeme snadno aromatizovat) nebo ji necháme naklíčit, taková pšenice již žádné aromatizování nepotřebuje.
Živá složka krmení. Často používaná komponenta závodníků. Převážně se používají masní červy a larvy pakomára (patentky). Mnohdy ale nastává problém s jejich sháněním. Také je nutné o červy v průběhu jejich vývoje pečovat(uschování červů v ledničce aby se rychle nezakulily) a v tomto momentě mnohdy přichází první konflikty se spolubydlícíma kterým se nelíbí rozlezlí červy po ledničce, když jste špatně uzavřeli nádobu s červy. Tedy pokud máte možnost odebírat jen tolik červů co jste schopni rychle zkrmit, tak je určitě nakupte a při lovu spotřebujte.
Ostatní komponenty bych označil jako doplňkové. Drceným boilies (přebytky z kaprařiny) jsem začal nahrazovat partikl v krmné směsi s velmi dobrými výsledky. Namočený starý chléb díky tomu dobře nasává vodu, je dobrý pro zatížení krmných koulí. Hlína barví směs na tmavo a pro ryby není krmení tolik podezřelé jako světlé krmení. Snižuje také nutriční hodnotu krmení. Jíl zpevňuje krmení a zatěžuje ho stejně jako štěrk a kamínky.
Umělá aromata můžeme použít stejné jako do boilies. Jako přírodní sladidla používáme koření jako je anýz, skořice, kari nebo sušený mletý česnek (moje tajná zbraň ;-)).
Když jsme si popsali, co jednotlivé komponenty ve směsi zaručují, tak je na čase si vytvořit vlastní jednoduchou univerzální směs. V závorce jsou uvedeny komponenty, které můžeme také použít.
30% kukuřičný šrot (mleté arašídy, mleté konopí, rybí moučka, masokostní moučka)
20% naklíčená pšenice (pražené konopí, řepka, drcený boilies, nebo mix)
10% rohlíkové strouhánky (piškotová nebo vánočková strouhánka)
10% rozmočený chleb
15% prosetá hlína
10% pšeničné mouky
5% sušeného česneku(na 1kg dávám 40g sušeného česneku tj.asi 2 pytlíky)
Postupně celou směs dovlhčujeme a přesíváme přes síto. Až má celá směs takovou konzistenci, že lze snadno formovat krmné koule. Poté směs přemístíme do transportní nádoby (třeba 17l kbelík) a jdeme na ryby.
Tento mix je opravdu univerzální do středně hluboké vody. Dobře bude pracovat i na hlubokých vodách. Na mělkých vodách ubereme pojivou složku (pšeničnou mouku).
Samotná příprava krmení je alchymie, kterou si mnozí závodníci chrání stejně tak jako samotné složení. Ale my narozdíl od nich máme čas experimentovat s jinými – netradičními komponentami.
KRMNÉ KOULE JINAK
válečky požadované velikosti
To co teď píši není žádný standardní plavačkářský postup, ale spíš můj tip. Spoustu času jsem strávil lovem kaprů na položenou a tak i u plavané používám kaprařské techniky a poznatky. Konkrétně u krmení se to projevuje tím, že strašně nerad míchám před každou vycházkou nové krmení. A celé jsem se to snažil zredukovat na jeden úkon. Vyrobil jsem si tedy pelety pro plavanou. Výroba je velice snadná. Použijete stejnou směs jako pro výrobu krmných koulí (do kaprařských pelet se místo pšeničné mouky používá vajíčko!). Pomocí stříkačky vytlačíme válečky o žádaném průměru. Kdo chce tuto proceduru ošidit, tak muže ze vzniklého těsta vytvořit placku a nožem rozkrájet na požadované díly. Poté již jen necháme usušit do maximální tvrdosti. Vytvořené pelety uchováváme (v ideálním případě) v pytli od brambor. V usušeném stavu pelety snesou i tvrdší zacházení než vařené boilies (kde vytvrzujeme vařením) a tak je můžeme skladovat i v různých plastových přepravkách někde v suchu a bez přístupu světla.