KRYPTOZOOLOGIE: Temný zabiják z hlubin
Moře od nepaměti lidstvo fascinovalo a nejinak to mu je dnes. Paradoxně lépe známe okolní vesmír než hlubiny moří a oceánu. Není výjimkou, že se několikrát do roku dostane do televizní zpráv, že byl objeven nový mořský živočišný druh. A to ani nemyslím při hloubkových ponorech, ale při pozorování v mělčinách, náhodný úlovek do sítí a nebo když moře vyplaví uhynulého živočicha.
Mořský život moc neznáme. Pokud je tématem článku ne/známí tvor s duší zabijáka, tak mě napadá další obří tvor, který je vědě znám, ví se, že existuje.
Jedná se krakatici obrovskou, která může dosahovat délky 18 metrů, ale rozhodně se nejedná o maximální rozměry. Nikdo netuší do jakých velikostí může dorůstat. Jedná se o tvora, který by mohl být původcem legend o krakenu, který pochází ze skandinávské historie? Nebo může krakatice být tím tvorem, který napadal a usmrcoval námořníky? Vždyť takových map a vyobrazení existuje poměrně mnoho. Ve své době se také jednalo o neprokázaného tvora, který žil pouze v myslích námořníků. Je možné, že krakatice mohou dorůstat mnohem větších rozměrů (nepřítelem krakatice je velryba, pro kterou zdá se je krakatice potravou, ale ne vždy velryba souboj vyhraje a na jejím těle vědci nalézají obrovské přísavky z chapadel).
<- Útok chobotnice či hlavonožce na škuner v dobové kresbě
Tím, že jsem připomněl výše uvedenou krakatici, tak bych se rád dostal k tématu tohoto článku a to dnes oficiálně již vyhynulém žraloku pod latinským názvem Carcharodon megalodon. Dnes již patří oficiálně mezi vyhynulé živočichy. Sám megalodon musel být ve své době smrtícím strojem a při střízlivých odhadech 12 – 18 metrů dílky a 20-30 tun hmotnosti (starší údaje hovoří o 30 metrech a 80 tunách). Jeho zuby dosahují impozantních rozměrů 17 – 21 centimetrů.
Jeho vyhynutí není zcela vysvětleno. Měl vymizet z oceánů před 1,6 miliony let a důvodem pro samotné vymření je dle vědeckých analýz vyplývá, že na samotného megalodona působilo ochlazení moří, tvorba ledovců a tím tak zmenšení životního prostředí. Bohužel nic dnes nelze přesně potvrdit a jde pouze o spekulace.
<- Porovnání zkameněliny zubu megalodona a jeho současníka žraloka „lidožravého“ bílého. Rozdíl je skutečně fascinující.
Pokud by šlo celý případ odložit s tím, že vše je vyřešeno, tak by se jednalo o chybu. Existuje mnoho více či méně kvalitních záznamů tvora/žraloka, který přesahuje rozměry i žraloka obrovského, který je mírumilovný obr. Je možné aby takový velký tvor přežil? Při dnešních znalostech co máme o oceánech, tak nemůžeme nic takového potvrdit ani vyvrátit. Obrovské a neprozkoumané hloubky oceánu skrývají své tajemství. A určitě spoustu let ještě budou. Nechat megalodona vymřít při množství pozorování, starých legend a dokonce i foto/video záznamů … . To může pomoci vysvětlit pouze ta hypotéza, že:
- megalodon přežil do dnešních dnů.
- Jedná se ještě nepopsaného žraloka
- Jde o abnormálně velkého žraloka bílého
Těžko říci kde se ukrývá pravda. Ačkoliv podle pozorování svědku lze k jistým závěrům dojít. Při útoku obrovského žraloka svědci uvádějí, že zahlédnou malé svítící oči. Tento efekt je znám u tvorů, kteří žijí ve velkých hloubkách a tam by se mohl vyskytovat přežívající megalodon. O tom, že potrava se v hloubce vyskytuje potvrzují i hluboké ponory velryb, které tam loví i již zmíněné krakatice.
Mnohem zajímavější považuji zprávy svědku, kteří měli možnost obřího žraloka pozorovat na vlastní oči, ale jako první bych rád uvedl starou, ale stále známou hawaiskou legendu.
< - Megalodon ve srovnání s žralokem bílým.
Niuhi
Byl a stále je uctívaný žraločí bůh hawajských ostrovů. Jako božstvu dostával darem i oběti v podobě usmrcených zajatců. Sám žraločí bůh měl být delší než dvacet bojovníků a oči mu měli svítit jako měsíc za úplňku.
Ačkoliv Niuhi byl pro obyvatele havaje bůh, tak samotný král vyjížděl na moře, kde jej chtěl se svými druhy ulovit. Jako návnadu používal uleželá těla popravených zajatců, která mají být jedinou tou správnou návnadou na Niuho. Do takové morbidní nástrahy byla i přidávána rostlinná droga, která měla žraloka omámit. Omámený žralok byl posléze zachycen smyčkou lana a odvezen na mělčinu, kde byl rituálně zabit. Zajímavé je, že jeho maso nikdy nebylo snědeno (což se nedalo říci o příslušnících vlastního rodu). Ovšem ne vždy byl lov úspěšný a tak se stávalo, že se lovený žralok probral z letargie a lovce z vratkých loděk vrhl do vody jde je zabil a pozřel.
I sám Hemingway
Z novodobé historie stojí za připomenutí příběh úspěšného spisovatele a vášnivého rybáře Ernesta Hemingwaye. Hemingway miloval vody v oblasti Kuby a tak se odstěhoval přímo na Kubu. Během svých výprav za plachetníky a tuňáky brával čas od času i své přítele. Rybaření v mexickém zálivu, ale i v celém Karibiku má své kouzlo a tak jeho pozvání přijal uznávaný herec Spencer Tracy. Při svém rybaření měli možnost pozorovat obřího žraloka o rozměrech, které nikdy neviděli.
V roce 1945 v mexickém zálivu lovil americký herec Gary Cooper, který byl rovněž vášnivým rybářem a při své rybářské výpravě se vydal na otevřené moře s tím, že bude mít šanci chytit velkého mečouna. Během rybaření se vedle jeho lodi objevil vír ze kterého se zanedlouho vynařila tlama plná 20 centimetrových zubů. Herec uváděl, že žralok měl tak velkou tlamu, že ji přirovnal ke garáži na nákladní vozidla.
Dříve v roce 1942 měla vzniknout fotografie německých ponorek operujících ve vodách jižní Afriky kde v pozadí je jasně vidět hřbetní a ocasní ploutev velkého žraloka. Není zřejmé jestli se jedná o podvrh či pravou fotografii.
Není vyloučena, že jde o velkého žraloka bílého, který se v těchto vodách běžně vyskytuje.
Když už je řeč o ponorkách tak další setkání s obřím žralokem mělo proběhnout v roce 1961 kdy se v zátoce sviní vyloďovali z ruské ponorky jednotky spetsnaz aby podpořili kubánskou revoluci. Když svůj úkol provedli a vraceli se zpět na ponorku, tak jak uvedla „konsomolská pravda“ se za ponorkou vynořil obrovský žralok, který měl oči jako svítící jako reflektory. Podle účastníka mise byl větší jak ruská ponorka a okamžitě ji napadl. Podle odhadů měl žralok délku okolo 40 metrů. Ponorka útok přestála a posléze na jejím trupu při opravě bylo nalezeno několik žraločích zubů větších jak dvacet centimetrů!
Kuba měla poměrně dost štěstí na pozorování žraloka, který byl považován za megalodona. Roku 1967 se skupina prominentů kubánského režimu vydala na luxusní projížďku na jachtě Esperanza podél ostrova. Z ničeho nic se výletní loď ztratila pod vodou. Po hledání zbytku lodi byl nalezen jeden ze záchranných člunu kde kapitán se křečovitě držel provazu. Jeho tělo jako pilkou bylo rozděleno na polovinu. Spodní část těla chyběla. Po průzkumu člunu byl nalezen a přesně změřen žraločí zub o délce 22 centimetrů. Biologové jasně poznali, že zub musel patřit již „vyhynulému“ megalodonu.
Výše uvedený útok na loď jistě nebyl jediným a obdobný zážitek měla posádka lodi Rachel Cohen, která během plavby ucítila mocný náraz do trupu lodi. Námořníci se domnívali, že šlo o náraz od korálového útesu, ale po chvilce zjistili, že do zadní části lodi se zakousl žralok o délce asi 24 metru. Co bylo horší, že se nechtěl pustit. Posádka propadla panice z blízkého konce, ale nakonec se predátor pustil. V doku při opravě bylo na zádi lodi objeveno několik obrovských zubů.
Jedním z posledních hlášení je zážitek posádky venezuelské lodi Venus. Námořníci sledovali velká hejna ryb, které proplouvala okolo jejich lodi a za nimi viděli tmavý stín. V domnění, že se jedná o malou ponorku si stínu přestali všímat. Teprve když se stín přiblížil, tak posádka mohla vidět obrovského žraloka velkého minimálně 40 metrů.
Je možné všechny tato svědectví hodnotit jako výmysl chorých hlav? Domnívám se, že nikoliv. Nejde popřít že v mořských hlubinách se vyskytuje tvor, který je znám obyvatelům havaje již staletí a nikdy o něm pochybovali. Proč my by jsme měli pochybovat o jeho existenci? Osobně považuji megalodona za reálného, ale málo popsaného živočicha. Stejně tak jak jsem v úvodu zmiňoval případ krakatice obrovské, tak carcharis megalodon bude pravděpodobně jejím druhem z hlubin oceánů.