FEEDER NA ZAPOMENUTÝCH VODÁCH
Feeder jako technika je úžasná a mohu s plným svědomím říct, že jde použít na ulovení jakékoliv ryby. Ať se jedná o ryby kaprovité, ale i dravce či úhoře. Dokonce i na moři při lovu z přístavu musí skutečně fungovat. Každopádně tenhle drobný článek je na téma zapomenuté louže. Jde o takové vody, že nejenže nepatří do svazového či soukromého režimu, ale i jejich vznik je zajímavý. Je opravdu zajímavé jak vznikne zajímavá voda o rozměrech většího bazénu, ale i celkem zajímavě zarybněná. Vznik lze přičíst na vrub velké vodě, která zarybnila malou dutinu v lese a s jakým štěstím, že původní dutinou vedlo koryto lesního pramínku. Po časech se celá nádrž uzavřela a zůstala jako pozůstatek jakéhosi dřívějšího spojení s dnes již skoro kilometr vzdálenou nádrží. Dokonce i na internetových mapách je takových drobná nádrž vidět. Ovšem co je pro každého rybáře zajímavé, že je zarybněna. Je to skutečný divoký svět. Prakticky tam nikdo nechytá. Prochází zde jen několik houbařů. To je pravděpodobně vše.
Ryby jsou zde skutečně plaché i když nádrž má rozlohu možná dobrých 40x15 metru, tak ryby zde není jednoduché přesvědčit k záběru. Vesměs se ve vodě vyskytují ryby co se dokáží lépe přizpůsobit těžkým podmínkám. Najdeme tady plotičky, karásky, líny a okouny. Jiný druh jsem zatím nepozoroval ani neulovil. Rybolov je v mnoha ohledech spíše lovem a rybář zde spíše vypadá jako indián, který ze své skrýše čeká na svou kořist. Pří lovu na takové panenské vodě je třeba dodržovat několik pravidel a budete úspěšní. Jak jsem již naznačil první pravidlem je zachování maximální tichosti. Zdejší ryby nejsou zvyklá na ruch automobilů. Jednou za uherský rok zde projede lesní nakladač či tažní koně s kmeny stromů. Ticho a dobré maskování je zde nejdůležitější. Druhým, ale návazným pravidlem je, že velmi nedoporučuji používání krmítka. Bohatě postačí zátěž o 10-20g, která udělá lepší práci než plně naložené krmítko. Krmení je ideální doplňovat pomocí krmných koulí velikosti pingpongového míčku. Ryby se tak méně plaší a vzhledem k tomu, že takovéto přírodní rybníčky jsou poměrně malé, tak netrvá dlouho co návnadu i nástrahu najdou.
O co složitější máme techniku a strategii lovu, tak o to jednodušší je výběr nástrah a návnad. Vesměs postačí jakákoliv návnada či nástraha. Prostě to co máte po ruce co zbylo z poslední vycházky. Žádná věda. Pokud jde o nástrahy, tak ano i zde používám co mám, protože ryby na takových zpravidla chudých vodách nejsou vybíravé a opravdu se jim zavděčíte jakoukoliv nástrahou. Ale pokud mám tu možnost, tak lovím na přírodní nástrahy jako třeba masné červy nebo žížaly. Ale určitě je možné vyzkoušet cokoliv.
Tento článeček nebyl plánovaný jako čtení na celé odpoledne. Ani bych řekl to není nutné. Využijeme veškeré znalosti co z feederu máme. Nic se v případně zapomenutých louží nemění. Ačkoliv lov na takových vodách je prostě nádhera. A vždy plný očekávání, tak velikost lovených ryb nebývá nijak mimořádná. Pokud se zde nějaký druh přemnoží a dravci nestíhají jeho regulaci, tak je možné lovit rybu za rybou trpasličí velikosti. Jak sem se již zmiňoval jde o vody převážně na potravu chudé a ani rybáři je nedokrmují. Takže nejde říci zda jde o vyvážený biotop nebo o ekologickou katastrofu. Každopádně takových jezírek a rybníčků je, že se nedají ani spočítat. Zvláštností je, že mnoha z nich jsou i ryby. Mohli se tam dostat velkou vodou či lidskou aktivitou. Ne všechny tyto louže vydrží léta. Mnoho z nich bez kvalitního přítoku vyschne do několika let a ty co mají kvalitní přítok, tak za nějaký čas budou zanešené sedimentem a pak již málo kdo vzpomene, že tam nějaké jezírko bylo. Taková rybařina se mě osobně líbí a trochu vzpomínám na pionýrské časy, kdy ještě bylo co objevovat a ono svým způsobem stále je.