Typy bójí co se u nás s menšími odchylkami vyskytují jsou trojího druhu:
a) Klasická bójka
Jde o bóji, která má jen tři díly. Jde o PET láhev (či jiný vzplývavý materiál), provázek a zátěž. Tato velmi levná a stavebně nenáročná bójka se stala hojně používanou jak na stojatých vodách, tak i na tekoucích. Na označení lovného místa není nejvhodnější, ale v krajních případech není vyloučeno její použití, ALE … právě díky její „dobrým vlastnostem“ bývá používána pouze jednou a rybáři ji na svém lovišti ponechávají svému osudu, kde znepříjemňuje život ostatním rybářům, ale i jiným lidem, kteří se přišli k vodě bavit stejně jako my. Proto se ani nelze divit jednání rybářské stráže, která bez diskuse sbírá jakékoliv bójky z hladiny.
Klady: Cena, jednoduchá konstrukce, ale to je asi tak vše.
Zápory: V případě kontaktu zaseknuté ryby s bójkou je takřka stoprocentní pravděpodobnost zamotání ryby do bójky.
b) H bójka
Obdoba předchozího typu bójky s tím rozdílem, že u zmíněné Há bójky není nutné přesně odměřovat hloubku, protože díky nápadité konstrukci bójky to není třeba. Bójka má tedy tvar velkého tiskacího písmene H. Materiálem, ze kterého je zpravidla bójka vyrobena je plovoucí pěna nebo polystyrén. Provázek je připevněn ve středu H bójky. Při spuštění zátěže se bójka roztočí a uklidní se až ve chvíli kdy zátěž odpadne na dno.
Tato bójka má přednost hlavně díky rychle manipulaci a tak se převážně dnes již používá k označení vytipovaného lovného místa před nasazením tyčové bójky.
Klady: Při použití jako první bójky při průzkumu dna je to nejlepší co může rybář použít. Komerčně vyráběné bójky jsou levné, leč domácí výroba je korunová záležitost.
Zápory: Při použití jako hlavní bójky je zde nebezpečí namotání ryby. Na tekoucích vodách se může z bójky samovolně odvinovat šňůra. I takové bójky někteří z nás zapomínají na svých lovných místech.
c) Tyčová bójka
Konečně jsme u bójky o které má být tento článek. Tyčové bojce patří všechny klady a naopak oplývá nevýhodami, které se vyskytovali o předchozích typů bójek. Ale abych pouze neuváděl pouze superlativy, tak zmíním i nevýhody. Ovšem ještě před tím je dobré si říci v čem je právě tato bójka lepší než jakákoliv bóje používaná při součastném rybolovu. Ne nadarmo se jí říká sklápěcí bóje a v případě, že po zaseknutí není možné aby se ryba zamotala do bójky.
Výhody: Bezpečnost ryby. Kvalitní označení lovného místa.
Nevýhody: Skladnost, cena komerčně vyráběných bójí.
Výroba tyčové bójky
Jak jste si všimli, tak jsem možná začal tento článek o výrobě tyčové bójky trochu encyklopedicky, ale mělo to svůj smysl. Poslední dobou se objevilo několik článků, které se věnovali právě volbě bójí a stejně tak autoři těchto článků zmiňují možnost výroby této bóje, ale nikdy nebyl připojen návod „jak na to“. Při surfování na internetu vám vyhledávač převážně nabízí diskuse internetových serverů. Ovšem i zde platí „100 hlav 100 názorů“ a každý diskutér má svůj postup výroby. Z toho důvodu zde rád prezentuji ten svůj. Netvrdím, že je nejlepší, ale je 100% funkční.
Materiál:
PVC trubka +/- 20 mm o námi potřebné délce(použil jsem instalatérské, ale v podstatě je jedno jaké použijete)
Šroubky a matky (velikost dle vnitřního průměru zvolené trubky)
Korek
Velký kroužek na klíče
Smirkový papír
Reflexní fólie
Kousek silikonové bužírky
Nářadí
Pilka na železo, pilníky, tavné lepidlo, spojovací díly
Krok 1
Z obchodu si přineseme trubku, kterou rozdělíme na 1 metrové a 1/2 metrové díly (kdo chce může i menší). Konce každé trubky začistíme pilníkem a smirkovým papírem aby na sebe navazující díly pasovali.
Krok 2
Teď osadíme trubku z jedné strany šroubkem a z druhé strany matkou. Ovšem ještě před tím musíme vnitřek trubky zafixovat proti průniku vody a nejednoduší metoda je pomocí korku. Ten upravíme tak aby byl jeho rozměr jen nepatrně větší než průměr trubky. Korek spaříme v horké vodě (tím se stane měkčí a lépe se sním bude pracovat). Další alternativou je korek opracovat ostrým skalpelem tak aby bezpečně těsnil trubku. Poté zatavíme tavným lepidlem a opět zatavíme šroub a matku. A spojovací díl je hotov.
Osvětlená část
Jako vlastně všechny části, vychází část pro majáček z obdobné konstrukce. Pouze s tím rozdílem, že na jednom konci trubky je nainstalovaný šroub a na opačném konci je zalitá bužírka pro upevnění chemického světla. Bójku je také možné polepit pruhy reflexní fólie, která intenzivně odráží světlo.
Koncový díl se závažím
I díl kde je umístěno závaží je obdobné konstrukce jako všechny ostatní. Na většino otázek odpoví obrázek, ale jediným rozdílem oproti ostatním dílům je instalace velkého kroužku (třeba na klíče) do trubky. Možností je spousta, ale nejlépe se jeví rozehřátí tohoto konce a pomocí kleští obě stěny k sobě takto spojit (vzhledem ke konstrukci ostatních dílů není problém, že do této části bójky bude pronikat částečně voda). Poté pomocí vrtáku vytvoříme otvor, nasadíme kroužek a zátěž.
Jako poslední součást výroby je test předtím než bójku spustíme do vody. V prvé radě je třeba zkontrolovat pevnost šroubů a matek (přiměřenou silou – hmotnost závaží se bude pohybovat okolo 1 kilogramu). A také je třeba zkontrolovat těsnost jednotlivých dílů.
Spojení bójky je pomocí šroubů a matek. Sám je považuji za bezpečné propojení jednotlivých dílů přičemž se tak eliminuje možnost jejich rozpojení a „utopení“ bójky.
Tímto jste vyrobili tyčovou bójku u které cena nepřesáhne hranici 100 Kč, ale i tak pamatujte, že pokud bójku na vodu nainstalujete, tak ji nezapomeňte i stáhnout po ukončení rybolovu.
Konečně jsme u bójky o které má být tento článek. Tyčové bojce patří všechny klady a naopak oplývá nevýhodami, které se vyskytovali o předchozích typů bójek. Ale abych pouze neuváděl pouze superlativy, tak zmíním i nevýhody. Ovšem ještě před tím je dobré si říci v čem je právě tato bójka lepší než jakákoliv bóje používaná při součastném rybolovu. Ne nadarmo se jí říká sklápěcí bóje a v případě, že po zaseknutí není možné aby se ryba zamotala do bójky.
Výhody: Bezpečnost ryby. Kvalitní označení lovného místa.
Nevýhody: Skladnost, cena komerčně vyráběných bójí.
Výroba tyčové bójky
Jak jste si všimli, tak jsem možná začal tento článek o výrobě tyčové bójky trochu encyklopedicky, ale mělo to svůj smysl. Poslední dobou se objevilo několik článků, které se věnovali právě volbě bójí a stejně tak autoři těchto článků zmiňují možnost výroby této bóje, ale nikdy nebyl připojen návod „jak na to“. Při surfování na internetu vám vyhledávač převážně nabízí diskuse internetových serverů. Ovšem i zde platí „100 hlav 100 názorů“ a každý diskutér má svůj postup výroby. Z toho důvodu zde rád prezentuji ten svůj. Netvrdím, že je nejlepší, ale je 100% funkční.
Materiál:
PVC trubka +/- 20 mm o námi potřebné délce(použil jsem instalatérské, ale v podstatě je jedno jaké použijete)
Šroubky a matky (velikost dle vnitřního průměru zvolené trubky)
Korek
Velký kroužek na klíče
Smirkový papír
Reflexní fólie
Kousek silikonové bužírky
Nářadí
Pilka na železo, pilníky, tavné lepidlo, spojovací díly
Krok 1
Z obchodu si přineseme trubku, kterou rozdělíme na 1 metrové a 1/2 metrové díly (kdo chce může i menší). Konce každé trubky začistíme pilníkem a smirkovým papírem aby na sebe navazující díly pasovali.
Krok 2
Teď osadíme trubku z jedné strany šroubkem a z druhé strany matkou. Ovšem ještě před tím musíme vnitřek trubky zafixovat proti průniku vody a nejednoduší metoda je pomocí korku. Ten upravíme tak aby byl jeho rozměr jen nepatrně větší než průměr trubky. Korek spaříme v horké vodě (tím se stane měkčí a lépe se sním bude pracovat). Další alternativou je korek opracovat ostrým skalpelem tak aby bezpečně těsnil trubku. Poté zatavíme tavným lepidlem a opět zatavíme šroub a matku. A spojovací díl je hotov.
Osvětlená část
Jako vlastně všechny části, vychází část pro majáček z obdobné konstrukce. Pouze s tím rozdílem, že na jednom konci trubky je nainstalovaný šroub a na opačném konci je zalitá bužírka pro upevnění chemického světla. Bójku je také možné polepit pruhy reflexní fólie, která intenzivně odráží světlo.
Koncový díl se závažím
I díl kde je umístěno závaží je obdobné konstrukce jako všechny ostatní. Na většino otázek odpoví obrázek, ale jediným rozdílem oproti ostatním dílům je instalace velkého kroužku (třeba na klíče) do trubky. Možností je spousta, ale nejlépe se jeví rozehřátí tohoto konce a pomocí kleští obě stěny k sobě takto spojit (vzhledem ke konstrukci ostatních dílů není problém, že do této části bójky bude pronikat částečně voda). Poté pomocí vrtáku vytvoříme otvor, nasadíme kroužek a zátěž.
Jako poslední součást výroby je test předtím než bójku spustíme do vody. V prvé radě je třeba zkontrolovat pevnost šroubů a matek (přiměřenou silou – hmotnost závaží se bude pohybovat okolo 1 kilogramu). A také je třeba zkontrolovat těsnost jednotlivých dílů.
Spojení bójky je pomocí šroubů a matek. Sám je považuji za bezpečné propojení jednotlivých dílů přičemž se tak eliminuje možnost jejich rozpojení a „utopení“ bójky.
Tímto jste vyrobili tyčovou bójku u které cena nepřesáhne hranici 100 Kč, ale i tak pamatujte, že pokud bójku na vodu nainstalujete, tak ji nezapomeňte i stáhnout po ukončení rybolovu.