Echt česnečka aneb silná jako noha u pr*ele
Česnečku miluju. Je to jedna z polévek, která jde jíst kdykoliv. Ale je to hlavně nejlepší zpravovák po flámu. Česnečka jako samo o sobě jde udělat v podstatě jako vývar z brambor s prolisovaným česnekem. Ano i to je česnečka, ale pravda je, že mě vždycky přišla k chuti klasická hospodská česnečka. A jak na ni. Čtěte dál.
Suroviny: Brambory, žampiony, šunka, sýr (eidam, ale může být i loštický tvarůžek), hovězí bujon, vajíčko, sůl, pepř, majoránka osmažený chléb na kostičky a samozřejmě český česnek.
Postup: Do hrnce s vodou dáme vařit na kostičky nakrájené brambory, když brambory pomalu měknou přidáme bujon, šunku. Když jsou brambory měkké dosolíme, opepříme a dle chuti přidáme majoránku. A já přidávám česnek, ale může být až na talíř. Dále již nevaříme. Připravíme talíře či misky do kterých přidáme nastrouhaný sýr, rozklepnuté čerstvé vajíčko (případně česnek) a zalejeme horkým vývarem s brambory. Vajíčko necháme lehce zatáhnout a nakonec přijde kostičky smaženého chleba pěkně na sádle a na ozdobu se hodí i petrželové listy nebo i pažitka (něco zeleného). Takováhle česnečka postaví na nohy nejen při chřipce, ale i po nějaké společenské akci, která se rozjela více než bylo plánováno. Česnečka má díky surovinám poměrně táhlou konzistenci. V případě, že vývar nemáte dostatečně horký, tak se vajíčko nezatáhne a je jaksi syrové. Což sice není závadné, ale nemusí být pro někoho úplně to pravé ořechové a tak není prohřeškem vajíčko vynechat.